Z hradu Najštejna jsou dnes v podstatě hromady kamení, ze kterých lze jenom tušit původní dispozici hradu.
Zřícenina stojí na ostrohu, který vyčnívá na kraji Jirkovské přehradní nádrže.

Had byl založen asi v polovině 14. století zřejmě Jetřichem z Alamsdorfu. V písemných pramenech se poprvé připomíná k r. 1363.
Po Jetřichovi zdědili hrad se statkem pozůstávajícím ze vsí Březenec a Čáslav (dnes Střáž) jeho synové a pak další potomci, z nichž se jako poslední uvádí Fricolt. Ten pak v roce 1381 prodal nedalekou ves Březenec Řádu německých rytířů. Hrad poté připadl k Chomutovu a zanedlouho byl opuštěn.
V 70. letech 19. století byly zde ještě patrné základy věže, zbytky zdí, části valů a příkopy.
Po roce 1989 byl hrad poničen německými hledači pokladů (jámy, pobořené zbytky zdí apod.).Dnes hrad pomalu splývá s okolní zajímavou přírodou, zachovaly se jen zcela nepatrné zbytky základů a valů.

Hrad využil příhodného skalního útvaru na konci ostrohu. Jeho vnitřní areál za příkopem se dělil do dvou částí, mezi nimiž se v prohlubni nacházela studna. Na přední části stál dvouprostorový mázhaus, velká síň, palác. Na povrchu zadní části nejsou dnes jasně patrné pozůstatky zástavby, pouze jedna drobná proláklina je uzavřena baštovitou zídkou se střílnou neurčitého stáří. Původně nevelký hrad společně s horší obranyschopností přiměly majitele k myšlence rozšíření. Z velkých plánů se podařilo uskutečnit pouze vyhloubení nového mohutného čelního příkopu, který až na ponechaný můstek s přístupovou cestou přepažil celou ostrožnu. Kámen vylámaný z příkopu byl vyházen po jeho obou stranách se záměrem použít jej jako stavební materiál. K tomu však již nedošlo, hromady balvanů a útržků skal zde nalezneme dodnes.
Prvá fáze zástavby náleží nejspíše mezi hrady s palácem jako hlavním obranným i obytným objektem. Tato dispozice byla použita i na nedalekém Novém Žeberku, kde se rovněž nachází výrazné, leč nedokončené opevnění. Příčinu, z jaké byly oba tyto sousední hrady poměrně záhy po zahájení přestavby opuštěny, neznáme.