Ti moji rodičové si usmysleli, že prvního ledna každý rok musí vyrazit na nějaký výlet.
A letos do toho zatáhli i mě. Přípravy byly veliké - svačina, jeden čaj, druhý čaj (máma si ho totiž vaří s citrónem, táta ne), třetí čaj (jakože pro mě), kočár rozebrat a naskládat do auta, psy naskládat do auta, mě nabalili jako na severní pól, pak zase půlku svlíkli, abych se vůbec vešla do sedačky a už se jelo. Jen jsem zabrala, už se stavělo, táta vydoloval z auta kusy kočáru a složil je dohromady, máma mě dooblíkla a už jsme drandili.
Pak mě vytlačili lesem přes pařezy a kameny na nějaký kopeček, Táta u toho málem vyplival plíce a já málem vypadla z kočáru. Ale nahoře to bylo docela hezké. Skály, v nich vytesané nějaké reliéfy, různé stezičky a jeskyňky, pěkné místo.
Sváča byla a pak už dolů. Musím to přehodnotit, ten výstup byl docela fajn, dolů jsem jela hlavou z kopce, tak se mi trošku překrvil mozeček, uvidíme, jestli to přinese nějaké nápady na lumpačení.
V údolí jsme jeli ještě kousek lesem k nějakému křížku, pak zpět a pak už domů.