Dlouho jsem nepsal, co? To protože jsem byl celej v šoku, co se mnou ty lidi dělají...

Tak třeba včera – panička mě normálně chtěla zabít! Začalo to asi takhle: přijela se podívat teta Ilona. Teda to tvrdila panička, podle mě to byla nějaká divná ženská, ale měla mrkve, tak co... Nejdřív jsem dělal bububu, jestli třeba nevezme kramle, ale nebála se mě :-( Něco mi pořád žvanila do ucha, tak jsem dělal, že mě to bere, jen aby vysolila další mrkve, ale bylo mi to šumák, hehe ... :-)

Ta moje panička mě nejdřív vyčistila – no šklebil jsem se, ale odradit se nenechala.

Pak na mě neurvale hodila sedlo a uzdečku – dělal jsem trošku fóry, páč jsem měl obecenstvo, že...ale vona mě normálně pleskla! Co to jako je? Chci novou služku – tahle je moc zlá, pleská chudáčka koníčka a to jsem jen malinko zvedal hlavu!

A už mě vlekla na halu – to má štěstí, že ne na jízdárnu. Původně chtěla do kruhovky na lonž, ale je tam půl metru vody a voda jak známo žere InStárům nohy, takže si to radši rozmyslela.

Na hale byli další dva nebožáci, co je jejich páníčci dusili – Miss Mudýs a nějaká rezatá kobyla na špagátě. Ale co bylo nejhorší, že v hale – nebo na střeše?, bylo nějaké obrovské BUBU!!! Rachotilo, mlátilo plechama a evidentně se chystalo sežrat Ina. 
Trubka panička se mi snažila nakecat, že to je jen vítr, ale já jí to nezbaštil... A tak jsem se plašil a plašil a plašil, ale bylo to zase na pendrek – ta ženská je snad přilepená a nesletí a nesletí.
Pak mě začala zajímat ta ryzka – házela na tom lonži solidní svíce, že měla Míša plný ruce. To je dobrý, to se mi líbí, to skusím taky. Á šup! Svíce jako vyšitá, ale to víte, uznání se kůň nedočká. Tak jsem to skusil ještě jednou – třeba si nevšimla... Všimla a akorát na mě ječí, ať se zklidnim – to se na to můžu vyprdnout!

A pak se stalo něco, co jsem ale vůbec nečekal. Když už jsem se teda zklidnil a klusal jsem (hodil jsem jen pár kozlů, aby se nenudila), tak se Mudýs i rezatice rozhodly opustit halu a nechat mě tu se všema BUBU samotnýho!!!!!! No co to je za manýry? Zapích jsem se u východu a jinam nejdu, i kdyby se panička zbláznila. A že to myslím vážně jsem jí přesvědčil třema dalšíma parádníma svícema. Teta Ilona se ale vrátila, tak mě ukecaly ještě na pár koleček v klusu a v kroku a šel jsem. Panička tvrdila, že mě jako musí „přeprat“ a že nemůžu chodit domů, kdy chci – tak ať si to myslí, že mě přeprala...

Doma mě obě s tetou Ilonou voňufkávaly a cpali mě mrkvema, ale pak byl čas jídla, tak jsem je vobě vykopnul, ať už tu neotravujou :-)