Naši lidi si koupili koně. Takový chlupatý a smradlavý veliký zvíře. No a ten kůň si píše deníček! Tak to teda ne, to já si budu taky psát deníček!
A bude mnohem lepší...Beztak těma kopytama může psát jen samé bláboly!

Jo, lepčí, než deníček nějaký smradlavý vobludy!

Tak to bylo Mimi. Mimi je malá hloupá, bílá a vykulená trubka – je nevzdělaná a je to vidět, že?
Já se jmenuju Plesněna (to taky nevím proč) a jsou mi skoro dva roky. Pani domácí mě přivlekla ze Zverimexu jako úplně malinkou a roztomilou myšičku – teda podle ní, já jsem jí hned vyvedla z omylu, když jsem jí hryzla ještě v přepravce, kterou jsem pak stihla po cestě rozhlodat na atomy :-)
Teď bydlíme v novém bejváku. Moc se nám tu líbí – je tu spousta prostoru a dá se vlézt pod sedačku, kam domácí nemůže...

Nenacpe se tam a ten její taky ne, chachá....

Ano, tak děkujeme za duchaplný komentář Mimi. Takže ta sedačka se nám líbí, páč se dá vlézt pod dá se tam ledacos kousat a rozkousat – jenže to se musí opatrně, páč domácí slyší jako rys a hned nás peskuje!
Pak se nám líbí taková chlupatá kytka, sice se do ní nedá vlézt a rozhrabat květináč a rozházet hlínu po celém pokoji, ale zase se jí daj ze země trhat a okusovat listy :-)
Ale zřejmě k tý kytce maj páníčkové nějaký citový vztah, protože včera mě mě při okusování dokonce odtáhli za ocas!

Jo. A pak se ještě tlemila, že čumíš jak sůva z nudlí :-D Vona je fakt strašná. Fakt! Normálně nás pouští jenom v obejváku a to je dost vopruz, že jo. V hloubětíně to bylo dobrý, tam sem zalezla do linky a ty dva šaškové mě celý nasratý dvě hodiny dolovali ven – to bylo náramně ftipný...

No, náramně Mimi, ty jsi blbá, jak daleko vidíš, fakt.
Takže jedeme dál – úplně poprvé jsme tedy bydlely na Maninách – to jsi byla Mimi ještě na houbách...

Jakejch houbách? Já houby nežeru. Nebo jako na houbičkách? No, to taky nežeru...

Prosimtě mlč a slez z té klávesnice... Takže na Maninách jsem mohla s Myší i na postel. Tam to bylo super, páč postel jsme neustále cupovali k velké nelibosti domácích, protože pak panička chodila a nadávala, že má peřinu jako ementál :-) Však jsme hlodavci, ne?

 Jo, tak co by chtěla, blbka!

Ještě musím napsat o Myši. To byla úplně nejlepší myš, bydlela tu jako první a byla moc stará. Byla pořád nemocná a pak jí jednou odvezli a už se nevrátila! Myš ale byla jiná než my. Teda je jasný, že byla úplně jiná než Mimi, páč Mimi je extrém...

Cóóóže?

Mazlila se s lidma a měla je ráda. Vůbec se jich nebála a chodila na zavolání. Domácí říkala, že byla jak pes – dokonce je vítala a přiběhla ke kleci, když se domácí dovalili domu. Když byla malá, tak prý byla moc nemocná a domácí se o ní moc starala a tak si jí oblíbila a nechala se od nich hodiny drbat v náručí!

Což nechápu – mě furt ta fůrie vyhrožuje, že mě pustí do kanálu...

To my ne, my jsme jiný kádři, žádný drbání. Minule jsme prohlodaly díru do klece – zabralo nám to celej den, ale stálo to za to. V kleci je díra jako vrata a tou se krásně zdrhalo. Jenže domácí přišli brzo a zatrhli nám tipec!
Dostali jsme na budku a Mimi z toho bylo tak vyvorané, že zalezlo do linky, chááááchááá.
Tak já zase někdy napíšu, až se stane nějakej zločin napáchanej na nebohejch hlodavcích!

Jo, já taky něco napíšu!

Mimi klid, vždyť neumíš psát...