UMÍSŤOVACÍ VÝSTAVA A VOŘÍŠKIÁDA VINOŘ
O výstavě jsme se dozvěděli před týdnem a to úplnou náhodou - od známých. Moc se nám nápad zamlouval, zejména proto, že se koná v mojí milované rodné Vinoři :-)
Domluvili jsme se, že půjdeme společně, ale pár dní před tím Horkých Sárinka začala hárat, tak jsme s pejskama vyrazili samy....

Byla to zejména umísťovací výstava, takže hlavní náplní bylo předvedení pejsků z útulků, proložené například ukázkami agility, tanci se psi, ale také prezentace centra Helppes a nebo práce psí zácranky.
Ve 14.00 byla kýžená Voříškiáda, kterou velmi ráda popíše účastnice Chillinka :-)
Dále bylo k vidění několik stánků s prezentací a výrobky různých útulků, v konírně bylo mnoho klecí s kočičkama a samozřejmě pár prodejců.
Vše se konalo od 10.00 v nádherném areálu Hoffmannův dvůr ve Vinoři.

Tak to byla veliká trapárna.
Ale popořadě teda...

Máti o tom mluvila už asi tejden, to bylo samý "Čilino,v sobotu budeš vystavená a ty to vyhraješ, protože si nejkrásnější štěňátko!" Blá,blá,blá - celej tejden.
Noc předtim sme strávili u koní, naši tam slavili Radimovi narozky, takže sme tam pak spali v tančíku.
Mamka mě těma řečma tak vypsychovala, že sem ráno nervozitou ani nesnědla snídani! Pak sme všichni naskákali do tančíku a konečně vyrazili!
Samozřejmě sme pro tančík ve Vinoři nemohli najít místo na parkování, tak nás taťka s mamkou vykopnul před bránou a šly sme se přihlásit.
Nejdřív se mi tam moc nelíbilo, už u vchodu bylo dost psů, tak sem je trochu vyštěkala a hned dostala vynadáno, protože macecha zrovna vyplňovala přihlášku a mezitim mi kontrolovali průkaz.
Vlezli sme dovnitř - no tam teprv bylo psů! Sem se najednou začla docela bát, tak mě mamka vzala stranou a čekali sme na taťku s Dagínem.
Když dorazili, tak sme potkali paničky bráchu Paka a jeho holku Kristýnu a jejich pesandu - Berušku, s kterou se kamarádíme. Obešli sme spolu pár stánků a taky sme museli na veterinární prohlídku.
Teda jako my sme na ní uplně nemuseli, ale macecha dostala poukázku na prohlídku zdarma, tak sem musela trpět - důra...
Potom sme obcházeli ty stánky s dobrotama! Záslužná činost - koupili mě a Dagoušovi spoustu kokín :-) No a pak taky pár kravin jako barevný pytlíka na hovínka a růžovej odznak...
Vedle na louce sme se byli podívat na pejsky, který taky někdo vykopnul, jako mě, ale zatim ještě neměli nový pánečky... Byli tam i dva komoně z komoňskýho útulku, ale ty mě vůbec nezajímali.
Celkem nuda.
K lepšímu se to začalo obracet až v čase oběda, kdy si naši nakoupili párky v rohlíku a mě a Daga začli konečně cpát těma kokínama :-) Seděli sme jen tak v trávě a pozorovali přehlídku pejsků, kterou uváděl Zdeneček Srstka!
Bohužel ale neměl čas, abych si mu mohla postěžovat, jak mě ty dva trápí...

A pak to přišlo! Výstava!
Nejdřív teda měli nástup pejsani z kategorie "dlouhonohý", kterejch bylo dvacet.
Já soutěžila v kategorii "krátkonohý". Bylo nás dokonce 37! To sem to začala lehce vzdávat, protože v takovym množství by si ty porotkyně nejkrásnější čubičky ani nemusely všimnout...
Nicméně mamka byla stále nadšená a tak když přečetli naše jméno, tak sme vyrazily. Prošly sme se po kruhu, aby nás pořádně vyděly. Pak sme si museli sednout a čekat, až nastoupí všichni.
Když už konečně byli všichni v kruhu, tak nám dali povel, abychom se rozešly. Čekaly sme teda, že porotkyně budou spíš chodit a koukat jednotlivě na všechny, abych měla taky možnost předvést svoje překrásný somrování v sedě...
Ale vony se jen tak zmateně rozhlížely a naprosto chaoticky a nesmyslně začaly zvát do kruhu deset finalistů.
A nás nevybraly!!!!!!!!!! Nehoráznost!!!! Dyk sem to řikala, že si nás takhle nevšimnou... To mě tak strašně rozmrzelo, taková chyba - přehlídnout nejkrásnější čubičku na světě!!! Mamka tomu taky nemohla vůbec uvěřit.
Tak sme teda opustili kruh a pohoršeně opustili i výstavu.
Mamka celou cestu domu nadávala a nechápala. Mě z toho úplně rozbolela hlava, tak sem doma musela jít s pánečkem spinkat!
Ale jinak to bylo celkem dobrý, no. Koupili nám takový supr slaninový kokina, takže vlastně pohoda :-D

Pac a pusu Vaše Chillinka :-*