Ahoj všichni,

naposled jsem psal v prosinci.
Já vím, je to dlouho, co jsem se neozval, ale měl jsem hrozně málo času .....
To víte, stěhování, zabydlování, zkoumání .....

Jo, nestěžuju si.
Páníčkové mě asi mají docela rádi. Hezky se o mě starají, krmí mě, chodí se mnou na procházky po sídlišti, do parku, občas vyrazíme někam na výlet.
Je to zábava, nedrží mě pořád uvázanýho na vodítko (jako jiný pejsky, co potkáváme), takže můžu pěkně čmuchat a šmejdit. Dávám si ale pozor, aby se mi neztratili. To by byl průšvih ! Kdo by mě namáčel granule a drbal za ouškem a muckal se se mnou a přetahoval se o uzlíky a kolečka ?!?

I když občas musím dávat pozor, aby na mě páneček moc nehartusil.
Potkáváme spousty zajímavých věcí, které je třeba řádně očuchat a oblízat, jestli by se nám náhodou nehodily domů a nebo jestli to není nějaká mňamka.
A to se právě taťkovi moc nelíbí. Začně na mě ječet a občas mi i něčím naplácá.
Uznávám, jednou jsem to asi přehnal, to jsem takhle mamce kousek utek a slupnul na první pohled chutnou věc. Ale druhý den se mi udělalo nějak šoufl a pak jsem furt honil mamku (naštěstí měla volno) ven kadit. Pak se přiřítil taťka, celej hysterickej, a jeli jsme zase k tomu pánovi v bílým. Normálně mě jenom vočumoval, trošku mě zkoumal, ale nikdy to moc nebolelo.
Tentokrát mě ďobnul nějakou injekci a ta fakt bolela. Hnusák jeden. Musím si na něj dát příště pozor ....

Takže asi jo, něco na tom bude..... ale stejně je třeba svět okolo řádně zkoumat !
To byste nevěřili, co je na něm zajímavých, voňavých a chutných věcí ... :-)

Tak zatím haf-haf a já se zase ozvu ....
Ale kdyby to trvalo, tak se na mě nezlobte.
Posledně jsem chtěl napsat z mamčinýho kompu, ale nějak se mi to nezdařilo, spadnul nám na zem a už nefunguje .... Takže musím číhat a když je je taťka zabranej do něčeho jinýho, tak mu čornu ten jeho .....