Ze života pubertálního psa(152)
Tak mě zase dovlekli k veterináři.
Pamatuju si, když mě tam taťka brával jako štěňátko. To se ten pán v bílém jevil jako docela zábavný kumpán. Trošku si se mnou hrál, koukal mi do tlamičky a do uší a tak. A pak mi dal granulky. Mňam.
Sem tam taťka nafasoval nějaké mazání nebo kapání. Občas mi pan doktor dal nějakou injekci, ale nikdy to nebolelo.
Ale názor jsem změnil po té poslední injekci.....
Jak jsem našel v parku tu mňamku.... Druhý den mi bylo trošku blbě, ale podle mého to spolu určitě nijak nesouviselo. Prostě se mi udělalo špatně, no ....
Taťka hned zahysterčil, museli jsme k doktorovi a krom toho, že jsme pak musel žrát nějaký blivajzy a tejden mě krmili jenom rejží, tak mi doktor ještě píchnul extra štípavou injekci.
Ta ale opravdu bolela, nekecám.
Od té domy jsem k tomu doktorovi hóóódně podezřívavý.
Ten barák úplně k zahození není. Hned vedle ordinace je obchůdek, kde to hrozně pěkně voní a mají tam spoustu mňamek. Vždycky to tam prošmějdím, udělám smutné oko a většinou pak taťka koupí nějakou dobrotu. Třeba ty masový tyčky..... .-)
Pak se teda ukáže, že to až tak fér není. Přesto, že jsem vnitřně zcela odhodlán do ordinace dobrovolně nevstoupit, taťka využije mojí chvilkové nepozornosti způsobené přítomností té masové tyčky v jeho ruce a sprostě mě vláká dovnitř a zabouchne dveře.....
Asi budu muset nasadit tvrdší zbraně, třeba toho veta kousnout, nebo na něj aspoň zavrčet .......
Dám vědět, za týden tam jdeme zas.......