Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dovolená 2012, část 2

27. 7. 2012

g9-_2573.jpgV druhé části dovolené jsme vyrazili na sever Kokořínska.
Na západ od Vlhoště je schovaná ves Hvězda, mezi ní a Liticemi vede zapomenutá stezka, vede mokřadem, kolem staré vodárny, až se zařízne do údolíčka pod hradem. Zajímavé jsou nejen sklepy, ale i samotný hřeben se zbytky hradu. O hradu nejsou dochovány žádné písemné záznamy. Výzkumy založení hradu ho zařadily do první poloviny 13.. zřejmě však byl velmi brzy opuštěn.
Stojí na pískovcovém bloku, který tvoří severní konec dlouhého členitého skalního hřebene. Skála se rozpadá do dvou úrovní s výškovým rozdílem cca 4 metry. Celou plochu centrálního suku zřejmě zabrala jediná věž, pravděpodobně u nás neobvyklé šestiboká. V půdorysu se dochovaly pouze dražé, čili spáry vysekané do skály, které měly v pískovcovém masivu ukotvit celou stavbu. Šířka dražé kolísá od cca 40 do cca 80 cm, hloubka pak dosahuje až 60 cm.Kolem této centrální budovy na převýšeném suku byly ze tří stran nalezeny stopy stavební činnosti. Tolik popis z Geocaching.com. Ano, lovili jsme zde poklad :-D

Obec Hvězda je také zajímavá svými staveními. Je to tu jedno krásné vesnické bydlení vedle druhého. Kamenné domy, stodoly, zahrádky, které už leccos zažily ..... Nádhera. Fotky ZDE.

g9-_2598.jpgDruhý den jsme vyrazili na tůrku po skalách. První zastávka byla Husa. Skála se jmenuje Husa. Prý podle tvaru. Posuďte sami na fotkách .... Bohužel jsme minuli Cimrmanův léčivý pramen i místo, kde 12.5.1921 skonal. Ke smrti Mistra mělo dojít nešťastnou náhodou, když se vracel z trhu v Mělníku, kde koupil 10 hus. Bohužel k přesunu používal svůj poslední vynález, automobil na stlačený vzduch a vodu. Následkem poruchy "hydrogenerátorového izolátoru WP 1" došlo v prostoru dnešní křižovatky Husa k výbuchu, na jehož následky zahynul jak Mistr, tak 6 čerstvě zakoupených hus. Na zbylé čtyři prý bylo ve zdejších lesích možno narazit ještě v červnu 1924. Zřejmě souvislost se skalním útvarem Husa není náhodná. No každopádně se sem musíme někdy vrátit a řádně to prozkoumat :-)
Dalším zastavením byly kamenné misky a pískovcové stěny. Dostali jsme se tak do nepříliš navštěvované části skal. Podzimní vycházky jsou tady báječné, nikoho nepotkáte :-D

g9-_2592.jpgMartinské stěny byly vyhlášeny přírodní památkou Správou CHKO Kokořínsko dne 19.11.2002, leží v katastrálním území Dřevčice, rozloha činí 3,2 ha. Přírodní památka je tvořena pískovcovou plošinou a příkrou hranou skal v nadmořské výšce 309 – 420 m, plošina je pokryta slabou vrstvou písčité půdy a porostlá rozvolněným borem, zatímco hrana skal pouze slabou vrstvou zvětralého písku a rozloženého jehličí, výrazně zastoupené jsou i holé pískovcové skály a tato část je porostlá spíše solitérními borovicemi a rozsáhlejšími porosty vřesu a lišejníku. Hlavním důvodem vyhlášení chráněného území jsou specifická společenstva bezobratlých živocichů obývajících predevším pískovcové skály, vřesoviště a porosty lišejníku. Příkladem může být velmi vzácný pavouk slíďák Alopecosa fabrilis, který je v České republice znám pouze z několika míst na severu CHKO Kokořínsko. Vzácným pavoukem je i sklípkánek hnědý, příbuzný severoamerických sklípkanů.
Takže si rozmyslete, co svým polovičkám řeknete, než sem na výlet vyrazíte :-D

Následoval Tisícový kámen, obrovský převis, nesoucí známky táboření, stejně tak i jiná příhodná místa. Cesta pokračuje ke skalní vyhlídce Čap, tam jsme ale nešli, tam jsem byl před dvěma lety. Navíc jsme se potřebovali nějak vrátit k autu.

g9-_2614.jpgProtože bylo sakra vedro, snažili jsme se psům najít něco vody. Podle navigace jsme vyrazili k obci Heřmánky, vypadalo to na rybníček. Našli jsme tři nádherné chalupy. Rybníček byl bohužel brčálníček, plný rákosí, po koupeli psů by asi muselo následovat velmi důkladné odbahnění, což se v karavanu moc nedá ... Tak Ondra nasadil své stopařské vlohy a našel pramen. Studený, až z toho bolelo. Došli jsme z5 k autu a následně se přesunuli do Úštěka do autokempu Chmelař. Psi se vykoupali, my se najedli a šli spát.

K událostem následujícího dne je třeba nyní poznamenat, že jsme v autě občas detekovali vodu na podlaze. Nikdy se ale nepodařilo najít zdroj, sváděli jsme to na psy, že rozlili vodu z misky při pití. Mají misku pod stolem .... Nakonec se ukázalo, že je všechno jinak a proběhl ......... No klikněte si sami ;-) ZDE je pokračování příběhu.

Jo, fotky jsou TADY :-)

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář