Letošní dovolená měla býti věnována stěhování, leč stalo se tak pouze částečně. S rizikem, že Ondrovi z práce už hrábne se ale přikročilo k opuštění domova a výletu za hranice všedních dní.
Posuďte sami, že to letos s dovolenou byla trošku bída - pátek 17.2. aby byl delší víkend, pátky 13. a 27.4. kvůli truhláři na kuchyňskou linku, pondělky 30.4. a 7.5. aby se řádně využily státní svátky, 29.6. jsem fotil svatbu našich kamarádů Jindřišky a Pepíčka a pak tento slavný červenec. Kolem Cyrila, Metoděje a Mistra Jana jsme byli v Lešanech za kamarády na rybářském táboře, to ale hanebně pršelo, bolely mě záda, takže v karavanu to nebylo úplně ono :-( Navíc v té době finišovalo jedno velké projektové cvičení, takže i na dovolené byl krapet stress. Takže to pravé dovolenkové řádění vypuklo na konci července. Pak až do konce roku nic, teda krom vánoc ;-)

Jak to teda bylo ? Fáze I:

Zadání znělo Žitava a potom Liberec, abychom mohli kamarádovi asistovat s výběrem koně.
Trasa tedy byla vytyčena přes Tolštejn. Vždycky jsem se tam chtěl podívat, ale musím se přiznat, že mě to malinko zklamalo :-( Hradík byl menší, moc pocourat se po něm nedalo. Hospoda docela dobrá. Co je taky mrzuté, je platnost dopravních značek. Jako správní dušíni jsme zaparkovali před zákazem vjezdu, na parkovišti. Tedy jsme celou cestu nahoru i dolů uskakovali před auty jedoucími až na horu k hradu. Nu což ... Pár fotek ZDE.
Pak už následoval přejezd do Německa a zaparkování pod hradem Oybin. Ještě procházka po okolí, večeře a spánek.

V pátek ráno jsme časně vstali, mimo jiné nás v osm vzbudila parní mašinka, která vozí úzkokolejkou vláček ze Žitavy. Po snídani jsme vyrazili na hrad, i tento trpí jistým zásadním nedostatkem, a to že je postaven na kopci. Je potřeba zdolat mnoho schodů. No sami poznáte, u hospody Burgteller doprava ;-) Nezapomeňte navštívit i ten kostelík napravo ;-)

Co říká průvodce ? Hrad stojí na temeni mohutné pískovcové stolové hory (514 m), vystupující asi 120 m nad severním okrajem letoviska Kurort Oybin. Hrad vznikl asi ve 13. století jako strážní stanoviště u významné zemské stezky, spojující Čechy s Lužicí, ale hradní skála i okolní krajina byly osídleny už dávno předtím.... Chvala z Lipé, Ronovci, Jan z Lipé, Jan Lucenburský, Karel IV ... To vše se dočtete třeba ZDE.

Otevírací doby hradu:
Duben - říjen: 9-18 hodin
Listopad - březen: 10-16 hodin

Vstupné:
Dospělí: 4 €, děti 2 €, rodinné vstupné: 10 €

Hrad je fantastický, rozlehlý komplex různě propojených plošin a zákoutí, zřícenina kostela trošku připomíná Panenský týnec, má svoji sílu :-) Pár hodin jsme tam nachodili, opravdu je co objevovat a zkoumat. V hospůdce jsme si dali Strudel a kafe. Pozor ! Znalci musí pronést nějakou kouzelnou formuli na téma espresso, jinak v interpretaci slova "káva" s nelibostí vysledují jisté miestne špecifiká :-D

Darmo slov, kochejte se ZDE.

Večer jsme se přesunuli do kempu v Žitavě. Obešli okolí, povozili se na laně a okoukali různé jiné vymoženosti místního industriálně-zábavního parku. Ono to kempiště, koupaliště a vůbec vzniklo rekultivací povrchového dolu na huhlí a je posázeno různými technickými artefakty, dopravníkovým pásem, lžící od bagru a podobně .... Foto ZDE.

V sobotu pak proběhla prohlídka města, nákupy a přesun domů.

Po nájezdu babiček jsme vyrazili na druhou část dovolené, na Kokořínsko, podrobnosti v druhé části článku .... ZDE.