Ráno jsme se vymotali s diskodoupěte v Adge a vyrazili vstříc perlám naší cesty - poloostrovu Camargue.
Posouvali jsme se hezky při pobřeží, abychom se mohli kochat přímořskými městečky, vlnkami, a tak vůbec.

V popoledním žáru jsme zastavili v opevněném městečku Aigues Mortes. Městečko prý pochází již z 10. století, ale o jeho rozvoj se zřejmě postaral Ludvík IX., který si zde, v polovině 13. století, vzhledem k tomu, že okolní středomořské přístavy byly v držení jeho nepřátel, začal budovat opevněný přístav.
Obvod pravoúhlého opevnění je 1634 metrů, takže jsme se při prohlídce města docela naťapkali.
Fotky z Aigues Mortes jsou ZDE.

Po prohlídce jsme se vydali na poloostrov Camargue, vedeni vidinou setkání se stády divokých camargských koní - jstou to polodivocí bělouši nevelkého vzrůstu a přiznejme si, nejsou to ani žádní krasavci. 
Takhle jsme vesela a nadšeně najezdili asi 40 km, ale divoký kůň nikde, plameňák nikde .. :-(
Pak jsme ale zahlédli odbočku kamsi, s nějakou francouzsky napsanou cedulí, naštěstí bez zákazu vjezdu. Dokodrcali jsme se až ke břehu nějakého jezera, kde jsme viděli plaměňáky a dokonce i stádo divokých koní. Jedinou chybkou bylo, že byli tak daleko, že ani náš superteleobjektiv z toho pohledu vykouzlil jenom světlou šmouhu v dálce ...

Tak jsme se pokochali, místo koní nafotili Dagína a skoro smířeni s tím, že tohle bylo naše setkání s divokými koňmi, jsme vyrazili dál.
A pak to přišlo - prudké brzdy, výsadek na krajnici a focení jednoho kousku divokého koně ze vzdálenosti cca 100 metrů. Byl to kliďas, vůbec jsme ho nevzrušovali, tak nevíme, jak to bylo míněno s tou divokostí ....
Takže fotky z Camargue jsou ZDE.

Popojeli jsme ještě dál a tam se akce opakovala.
Dokonce jsme viděli celé stádečko, jak se pasou v nějaké mokřině.
Ó jaké jsme pociťovali štestí ze splněného snu :-)
Ale tím idylka skončila - v průvodci se píše "místní komáři jsou lehčí než které známe od nás, prakticky nejsou slyšet a útočí v obrovských hejnech". Mají pravdu. Najednou jsme byli napadeni, poštípáni a měli jsme na pár dní postaráno o drbání ;-)
A když jsme se dostatečně pokochali a podrbali, vyrazili jsme k dalšími cíli - městu Nîmes.

Při západu slunce jsme si prošli krásné město Nîmes. Hodně nám při tom pomohly místní poklady, zejména serie francouzkého kešera gontrana77, které nás provedly po největších turistických atrakcích - Porte Auguste, Cathedrale et Musée, Maaison Carée nebo les Arenes. U prvního pokladu se nám dokonce podařilo "nechtěně" přímo zaparkovat :-)
Město se nám každopádně moc líbilo !
Foto přikládáme ZDE.

A pak už jsme se vydali hledat kemp blízko cíle příštího dne - Pont du Gard.
Po cestě jsme si vyzkoušeli i některé záludnosti cizích jazyků .... Při hledání ubytování jsme s nadšením zahnuli za cedulí "Camp des Garrigues" a měli jsme radost, že to dneska bude docela lehké. Když jsme ale zabrzdili u brány se závorou, ostnatym drátem, vojákem se samopalem na strážní věži a vedle s tankem na podstavci, tak jsme zase rychle vycouvali ....
Pak už jsme byli opatrnější ....
Nakonec se zadařilo najít odlehlý campík na břehu řeky Gard, což pak ocenil zejména Dag, když honil turisty na kánojích :-D