Ráno jsme vyměnili náplně a uklidili auto. Ve městečku Vinstra jsme nakoupili potraviny a vyrazili novou cestou. Tak nějak jsme došli k závěru, že nedokážeme naplnit původně plánovaný itinerář - trošku jsme podcenili náročnost norských turistických tras. Ač jsme si vybrali trasy značené jako snadné, tak to nebylo na každodení skotačení. Tak jsme dneska trošku odbočili a rozhodli se zdolat nějaký menší kopeček.

Nejprve jsme stavěli u přehrady Olstappen, kde samozřejmě byl uložený poklad. Okolí přehrady, asi jako většina krajiny okolo, bylo vytvořeno v době ledové. Ledovec vyhlodal nejen údolí, ale i jámy pekelné, ke kterým jsme se posouvali dále.

Vodní regulace na řece Vinstra byla podřízena energetickým zájmům, přehrada i elektrárna byly postaveny v padesátých letech minulého století. Díky regulaci tak koryto kdysi divoké řeky je dnes mnohdy úplně vyschlé.

Po cestě k Peklu jsme se stavili u zříceniny bývalé pece na nikl. V druhé polovině devatenáctého století tu vyrostlo malé městečko o zhruba 700 obyvatelích. Předtím, prý kolem roku 1600 se tu těžila měď. Z pece dnes zbyly jenom zdi a vodní kanál. Na řece prý bývalo i vodní kolo, které pohánělo měchy ženoucí vzduch do pece.

Perlou dnešní cesty byly Helvete - jámy pekelné.
Hned u silnice je domeček turistických informací, kde se platí vstupné a dá se tu koupit kafe nebo drobné občerstvení. Odtud vede cesta dolů do pekla. Údolí buď vytvořil ledovec, nebo vyhloubila voda, nebo se propadl strop podzemní řeky, nebo všechno dohromady, nebo taky něco úplně jiného .... Informační tabule je v norštině, pouze :-(
Každopádně je to hrozně zajímavé. A po návratu múžete říst, že jste se dostali do pekla a bez škrábnutí dostali i z pekla :-)
Pak jsme ještě okoukali zvířátka v nedaleké oboře a pokračovali dále.

Nakoupili jsme ve Forsetu. Kafe a cigarety Petteroes. Je vidět, že Norsko je velmi založeno na ropném průmyslu, zřejmě z ropy vyrábí i cigarety, to se fakt nedá kouřit .....

Pak už jsme dojeli pod Ormtjornskampen, našli takový malý osamocený plácek, v dešti zaparkovali.
Lucy vaří těstoviny s masem a sýrovo-špenátovou omáčkou. Ta omáčka z Vitana krabičky to trošku kazí, ale nasazení pepře v množství větším než malém skóre poživatelnosti vyrovnává.

Před spaním si (stylově) pouštímě Dobytí Severního pólu a rozvíjíme úvahy o tom, jak jednou budeme jezdit svým vlastním bydlíkem :-)

Fotky z cesty ZDE, fotky z farmy ZDE.