Slovensko 2009, den čtvrtý - pondělí 4.5.
Vstáváme v 7:20.
Služba padla na Ondru, tak bere psa a jdou se venčit. Při tom sledují nápisy "Potraviny" ve snaze ulovit něco čerstvého k snídani. Bohužel, sezóna asi ještě nezačala, všude pusto a zamčeno.
Takže následovala klasická snídaně ze zdrojů, které naše superchladící lednice poskytla.
Pak jsme ještě doplnili vodu do nádrže a v 9:30 opustili Oravici. Ještě jsme nafotili kúpele, abychom měli do alba, a už jsme serpentinami pádili zpět k Liptovskému Mikuláši.
Tam jsme v poledne nakoupili trochu čerstvého jídla, vzorky slovenských piv a hadici na tankování vody (v autě chyběla, tak abychom na příštích zastávkách měli čím dolívat ...).
Odpoutáváme se od dálnice (schválně, navigace by nás tam tudy chtěla provést), míjíme další múzeum, tentokrát podtatranskej dediny, a ve 13 hodin zastavujeme na parkovišti u Štrbského plesa (pan parkingmajster přimhuřuje očko a platíme jen 3€).
Na doporučení místních si kupujeme za 0,80€ lístek na električku a jedeme jednu stanici na zastávku Popradské pleso. Od tamtuď pak po modré turistické značce, ale po asfaltce pešo až k Popradskému plesu.
Chtěli jsme i k symbolickému cintorínu, ale tam je v zimě stezka zavřená.
Dali jsme si na horské chatě oběd (cca 14€), zakoupili nějaké turistické známky, podívali se kousek kolem plesa a pak se vydali dolů.
Pro zpáteční cestu jsme zvolili alternativní cestu. Sestup po červené je při sněhové pokrývce zavřený, ale je možno klesat po zelené, ony se stejně dole spojí v jednu. Díky sněhu byla cesta opět velmi zábavná, hlavně pro Dagína, ale i my jsme měli pár veselých okamžiků. Sníh je na povrchu umrzlý, ale tam, kde není příliš ušlapaný, se dá nešikovně stoupnout a zahučet až po pás :-)
Po sestupu se kocháme Štrbským plesem, lovíme tamní pokládek, trošku se kvůli tomu hádáme (přeci jenom druhý den lezení po horách přináší trochu únavy), pes se snaží dostat do vody, blíží se nějaký cešťo-bouřkový mrak ....
Nasedáme do auta a v 19:30 odjíždíme směr Tatranská lomnica.
Snažíme se najít nějaký kempík, ale marně. Tady v té lokalitě to je opravdu špatné. Jedeme podle cedulí, ale v cílové vsi po kempu ani památka. Přes cestu nám přebíhají LIŠKY :-)
Vracíme se zpět na Lomnici, sledujeme značení na dva kempy. Jeden totální dezolát okořeněný stavebním ruchem, v druhém to vypadá jako muzeum komunistické architektury, jako kdyby se tu v roce 80 zastavil čas.
Nakonec jsme zaparkovali na parkovišti pod lanovkou na Štrbské pleso, což měl být cíl naší zítřejší výpravy.
Najedli jsme se v autě, vysprchovali se v autě, zabezpečili auto proti větru a těžce unaveni šli spát ....
Nocleh:
Na parkovišti, tedy zadarmiko
Parkoviště mírně svažité, ale podařilo se nám najít rovinku, kde jsme moc nepřekáželi, byli chráněni před větrem i zvědavými a udivenými pohledy ....
Jak to vidí Ondra:
Po včerejší masáži byl ráno svět opravdu krásný.
Po cestě z hor jsme si užili zatáček a kroucánků, včetně zadního postrku od lesáckého kamionu ... Dole v nížině bylo vedro, v Tescu jsme si koupili i zmrzku.
V Tatrách zase kopec :-o Kupodivu ;-) Počasí se trošku pokazilo, takže fotky nic moc, ale aspoň jsme se neupekli.
U Štrbeského plesa jsme pak dlouze polemizovali o tom, jestli je trasa naplánovaná podle pokladů anebo poklady podle trasy. Samozřejmě, že B je správně ;-)
Hledání kempu byl jako boj s větrnými mlýny. Cedule cedule a nic. Znova. a Ještě jednou. Po dvou hodinách nás to opravdu přestalo bavit a začali jsme Slovensko trošku nenávidět ... Všude priváty a penzióny a hotély, ale pořádná louka nigde. Asi to už není preferovaný způsob ubytování ...
A co bylo ještě docela děsívé byly polomy.
V roce 2004 se Tatrama přehnal orkán. Vítr až 115 kmh, v nárazech dokonce 165.
Jen v Tatrách byly zcela zničeny porosty v asi tři km širokém pásu, táhnoucím se od Podbanského až po Tatranskou Kotlinu. Lesníci to postupně odtěžují, ale díky finančním, kapacitním, časovým a mnohdy i ochranářským limitům jim to nejde tak rychle, jak by bylo potřeba.
Takže nejen, že část Tater vypadá poněkud "oholeně", ale ve finále se tam začíná docela dařit kůrovci. Čert ví, jak to dopadne ...
Jak to vidí Dag:
Zase jedna bájo procházka s kopcama, vodou, sněhem, běháním a šmejděním :-)
Ale už začínám být trošku unavený, chtělo by to občas pauzičku a chvíli odpočívat, ale ono to tu všude tak krásně voní .... Vyspím se večer.
Náhledy fotografií ze složky Štrbské a Popradské pleso