Tak nám začíná dlouho očekávaná dovolená.
Ondra prchá z práce dříve, aby stihl vše dopřipravit a naložit. Lucy musí bohužel být v práci až do večera.
Pánové z www.obytne-vozy.cz přijíždí ve 4 hodiny. Zhruba hodinu trvá přejímka auta. Byť už máme nějaké zkušenosti z loňska, předání se protahuje kvůli milionu Ondrových všetečných dotazů :-) Pak ještě následuje exkurze sousedů a může začít naloďování proviantu.
V 18:30 jsou kotvy zvednuty a Ondra zahajuje přiblížení do Krče. Nápad odjet na prodloužený víkend dostalo zřejmě více lidí, protože Praha je zacpaná k prasknutí. Cesta do Krče tak v podvečerní hodinu trvá celou hodinu.
Tam je Lucy naložena a začíná skutečná dovolená :-)

Auto na začátku trošku povrzává a hlučí, hlavně ta spouštěcí postel. Ale po průjezdu dálnice D1 s původním povrchem nám to už tak moc nepřipadá ......
Po cestě jsme se ještě stavili v Průhonicích u McD, nabrali nějaké dobroty a frčeli dál. Před Brnem byla ještě jedna občerstvovací pauza, nejen proto aby se Dagi vyčůral, ale taky abychom zahnali únavu pramenící z nabitého týdne.
Cesta ubíhá svižně, auto jede nad očekávání dobře.

Před Čachticemi malinko bloudíme (tedy necháváme se vést navigací), pod hradem kotvíme cca v 01:00.
Dojídáme salát od pana Donalda a jdeme spát.
Ujeto 356 km, celkem počítadlo ukazuje 10.226, začali jsme tedy na 9.870km.
Z prvního dne nejsou fotky žádné :-(

Nocleh:
Na parkovišti u Čachtického hradu, tedy zcela zdarma, bez rušení, sousedů a pod....

Jak to vidí Ondra:
První den, takže hektika. Převzít auto, naložit věci, nic nezapomenout (což se samozřejmě nepovedlo :-(, nechal jsem doma psí vodítko s váčkem na hovínkové pytlíčky...).
Navíc prodloužený víkend nalákal spoustu dalších lidí, takže dálnice byla úplně zacpaná, do toho pršelo, prostě hnus.
V noci bloudění podle navigace ;-), obavy ze strašidel ....
Ale co, pravá dovolená začne zítra :-)

Jak to vidí Dag:
Já to říkal, že se něco chystá !
Taťka zase přivlekl místo auta lnějakou děsivou omozící krabici, narval do ní půl bytu, donutil i mě, abych tam vlezl, a vyrazili jsme někam do daleko, pryč od mých domovských očmuchaných a počůraných keříků .....
No snad tam bude aspoň trochu něco k čuchání, běhání, třeba i nějaké to plování .... Uvidíme. Začátek ale vůbec nevypadal nadějně :-(
Chvíli jsem ležel na zemi, ale docela mi z toho dunělo v hlavě.
Po chvíli sezení a zírání na dveře jsem si vzpomněl na loňský podobný výlet, tak to čumění k vysvobození nevedlo.
Ale taky jsem si vzpomněl jak jsem cestování trávil na sedačce. Tady to mělo taky takový kanapíčko, tak jsem ho obsadil.
Mamka, když to zjistila, tak nějdřív chvíli hartusila, ale pak mi tam hodila mojí deku a už jí to bylo jedno .... :-)