Budíček se ráno rozezvonil už v sedm.
(Po loňské zkušenosti z Francie, kdy jsme sice ráno krásně chrupkali, ale pak jsme vždycky všude přijeli pozdě a kempy byly zavřené ....).
Venčí Ondra, jsou s Dagem prozkoumat nejbližší okolí a hlavně provoz a ceny za lanovku.
Průzkum říká, že v květnu 2009 jsou ceny následující:
- lanovkou z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso za 8€
- opačným směrem za 6,40€
- zpáteční za 13€
- grand ticket = až na Lomnický štít = 20€
Navíc bylo venku vcelku hnusně - zima a pod mrakem, tak jsme se nakonec rozhodli neutrácet, neobdivovat další vysokohorské pleso a vydat se podle itineráře dál.

Stala se i drobná nehoda - i když lanovka otevírá v osm, technici ji pouští dřív a kontrolují. Taky už ráno fungovaly automatické posuvné dveře u příchodu k lanovce, Dagínovi se otevřely před čumákem, což považoval za jasný signál ke vstupu a vběhl dovnitř. Jak jsem ho lákal ven, přidržel jsem dveře, aby mu neukously ocásek, a ony mi za odměnu ukously kousek prstu.
Takže se ošetřovalo :-) Lucy vytáhla svůj oblíbený peroxid a lila mi ho na prst, dokud jsem nepřiznal, že to štípe ....

No, po tomto vzrušujícím zážitku jsme dokončili ranní rituály a v 9:30 vyrazili.
Stavili jsme se ještě v Popradu, ale nijak nás neuchvátil ... :-(
Ve 12:00 jsme zastavili na parkovišti u Spišského hradu.
Objevily se i první náznaky ponorkové nemoci, je podivné, že až pátý den ....
Předmětem sporu byly poklady, probírali jsme dvě teorie, Lucy mě obviňovala, že turistické cíle vyhledáváme podle pokladů, já jsme se obhajoval s tím, že nejprve vyhledáváme cíle a až pak v okolí poklady :-) Vše nakonec dobře dopadlo, přežili jsme a usmíření jsme završili obědem a krátkým dřímánkem v autě (je pravda, že po těch výstupech za poslední dny, tedy výstupech na kopce ..., jsme byli docela unavení ...).

Ve dvě jsme pak vyrazili na hrad.
Je nádherný. Je obrovský. Když má člověk čas a může jím pomalu procházet a posedávat, může si krásně představovat, jaké to tu asi mohlo být ....
Na hradě také bydlí syslové. Jsou trochu bojácní, ale nás tak vybudili svým pískáním a plachým skrýváním, že jsme si jich pár vyčekali ... .-)
Foto z hradu ZDE, syslové ZDE.

Po opuštění hradu jsme si ho ještě jednou obešli zvenku, protože tam byl schovaný pokládek (zvenku pod hradbami, na druhé straně než jsme parkovali ...).
A úplně na závěr jsme se stavili na kopečku naproti (kde byl taky pokládek) a odfotili si hrad ještě z dálky. Škoda, že bylo pod mrakem, byla by to nádherně kýčovitá fotka .... ;-)

V sedm večer zastavujeme v kempu Podlesok ve Slovenském ráji.
Po večeři přišlo i na ochutnávku vzorků piv, otevřeli jsme Topvar a po pár pokusech ho pozřít jsme ho vylili. Naše těla zháčkaná vychlazenou plzínkou nebyla schopna tuto chemikálii přijmout ... :-(

Nocleh:
ATC Podlesok, celkem za 11€. 
Nic extra, ale byl skoro prázdný. Pravidelně jím projíždí policejní hlídka.
Mimo sezónu tam nefungovalo, kromě vrátnice, skoro nic.
Pozitivem byly zcela nové (nebo zcela renovované) sprchy :-)

Jak to vidí Ondra:
Samozřejmě, že první se hledají turistické cíle a až pak poklady !

Jak to vidí Dag:
Ty svišti byli fakt dobrý, zkusil jsem nějakýho vyhrabat, ale ty moji páníčkové mě k nim vůbec nechtěli pustit :-(